V kontextu tvorby Roberta Bressona představuje Kapsář, podobně jako předchozí snímek K smrti odsouzený uprchl, osobní existenciálně pojaté drama jedince, pro něhož je kapsářství, stejně jako pro Fontaina útěk z německého zajetí z předchozího filmu, způsob vyrovnávání se s vlastní existencí a smyslem života. Zatímco kapsář Michel se krádežemi vydává na cestu zločinu s rizikem nebezpečí budoucího odhalení, Fontain se naopak dlouhodobě a rafinovaně připravovaným útěkem ze své cely pokouší proměnit každodenní nejistotu v naději na vítězství. Studie pařížského kapsáře Michela, který postupně stále více propadá zlodějskému řemeslu, bývá v některých případech nekorektně považována za primárně žánrový snímek řadící se ke krimi nebo thrilleru. Žánrové prvky zde naopak fungují spíše v pozadí celého příběhu, ve skutečnosti spíše osobního dramatu jednotlivce s nutkavou potřebou krást. Režisérův autorský přístup zde spočívá zejména ve specifickém způsobu vedení herců, jejichž projev je zbaven vypjaté dramatičnosti, ale nikoliv vnitřního napětí. Snímek se stal pro svou autorskou originalitu - podobně jako další Bressonovy filmy - jednou z mnoha kinematografických inspirací pro filmaře francouzské nové vlny a zaujímá přední místo v dějinách moderního filmového stylu. Podnes zůstává zajímavým a podnětným příkladem toho, jak podvratně se dá nakládat s tradičními žánrovými rámci.
Hodnocení: 75 %
