Lída Baarová

Narozena: 14.9.1914, Praha, Rakousko-Uhersko

Úmrtí: 27.10.2000, Salzburg, Salzburg, Rakousko (86 let)

Rodné jméno: Ludmilla Babkova

Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková, se narodila v Praze jako první dítě do rodiny úředníka na pražském magistrátu a operní pěvkyně. Už od gymnázia brala hodiny tanců a pod dohledem své matky, která na dcery přenášela vlastní nenaplněné ambice, přešla na státní konzervatoř. Její filmová kariéra začala v samém počátku třicátých let, kdy ji režisér Miroslav Josef Krňanský obsadil do komedie Kariéra Pavla Čamrdy o tom, co všechno dokáže zamilovaná dívka, aby si vyvzdorovala svou lásku. Po prvotním úspěchu si změnila své jméno a ve velkém začala hrát v lidových veselicích, ve kterých diváci mohli obdivovat její výraznou krásu. Jen do roku 1934 se objevila v celkem dvaceti snímcích, mj. po boku Vlasty Buriana, Hugo Haase, Antonie Nedošinské, Otomara Korbeláře, Theodora Pištěka, Jindřicha Plachty a dalších. Zlomový pro ni byl právě rok 1934, kdy se zúčastnila kamerových zkoušek pro megalomanskou produkci Barkarola. Když se ukázala v pražských pobočkách berlínské filmové společnosti UFA, nemohla ještě tušit, že tento konkurz, který vyhraje, zásadním způsobem ovlivní její život. Se svou matkou následně odjela do Berlína, kde podstoupila intenzivní jazykové kurzy a dále pracovala na zdokonalení svého herectví. Během natáčení Barkaroly se seznámila jak s německou hereckou hvězdou a miláčkem publika Gustavem Fröhlichem, se kterým následně po nějaký čas žila, tak s Adolfem Hitlerem. Další osudový zlom přišel právě během natáčení snímku Panenství, kdy za ní přišli agenti společnosti Metro-Goldwyn-Mayer, kteří ji lákali na sedmiletý kontrakt Hollywoodu. Baarová však pod vlivem závazků UFA a slibně se rozvíjející kariéry v Německu a Československu odmítla. Osudovým jí však bylo jiné setkání, a to s ministrem říšské propagandy Josephem Goebbelsem. Baarová se stala jeho milenkou, přičemž situace došla tak daleko, že Goebbelsova žena musela intervenovat až u samotného Hitlera. V Německu pak natáčela až do roku 1939. Následně přišel zákaz veřejného účinkovaní a také filmování. Po návratu do Československa, za pomoci svého otce, se s rodiči usadila ve vile na pražské Hanspaulce, kterou pro ně nechala sama postavit. Během období Protektorátu Čechy a Morava odešla do Itálie, kde vytvořila řadu rolí. Po návratu do Prahy, na sklonku druhé světové války, se rozhodla k útěku do Bavorska. Byla však chycena americkou špionážní službou, prodělala několik výslechů a také zavřena do věznice a následně opět předána do Československa. Z uvěznění na pankrácké věznici ji osvobodil až apel ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny, který tak jednal na intervenci otce Baarové. Propuštění na Štědrý den roku 1946 však nebylo šťastné. Krátce předtím totiž u jednoho z výslechů zemřela na mrtvici její matka. Sestra Zorka, kterou vykázali z Vinohradského divadla, si pak šáhla na život pár měsíců později. Ve vězení ji navštívil Jan Kopecký, za kterého se později provdala. Manželé opustili Československo a usadili se v Rakousku. Baarová pak navázala na svou filmovou kariéru, kdy ztvárnila mnoho rolí v italských a španělských snímcích. S Janem Kopeckým se rozvedla v roce 1969, aby si vzala rakouského gynekologa Kurta Lundwalla, který však záhy zemřel. Jako vdova zůstala v Salcburku, kde žila v osamění prakticky až do své smrti.

Přehrajte si filmy s Lídou Baarovou kdekoli a kdykoli chcete. Objednejte si Lepší.TV a sledujte přes internet ve vaší televizi, mobilu nebo na počítači 4 665 filmů a 159 televizních stanic až s 100 denním archivem a neomezeným nahráváním. Bavte se s Lepší.TV již za 139 Kč!