Woody Allen

Ojedinělý tvůrce posledních třiceti let - režisér, scénárista, herec, spisovatel, dramatik a hudebník - se narodil v židovské rodině v Brooklynu pod jménem Allen Stewart Konigsberg. Již během svých středoškolských studií přispíval do humoristických rubrik různých časopisů. Po semestr trvajícím studiu na New York University i na newyorské City College začal psát gagy pro televizní show Eda Sullivana, Sida Caesara, Arta Carneye a jiných. Začátkem 60. let začal účinkovat v nočních klubech na Greenwich Village i v různých zábavních pořadech v televizi. V polovině 60. let do angličtiny předaboval a přestříhal (bez ohledu na původní děj) japonskou "bondovku" Co se děje, tygříku Lily?. Jeho autorská tvorba byla zpočátku - navzdory odlišnému žánrovému ukotvení - poznamenána ztřeštěností klasických grotesek (Seber prachy a zmiz). Ale již zde Allen modeloval svého charakteristického, roztomile neurotického a obrýleného smolaře, jenž je sužován partnerskými i tvůrčími krizemi a který se v různých kostýmech objevil také v parodii Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu (ale báli jste se zeptat). Po znamenité variaci Vojny a míru nazvané Láska a smrt natočil nejzásadnější, autobiograficky laděné tragikomedie (Annie Hallová a Manhattan), zasazené mezi frustrované newyorské intelektuály a zkoumající autorova hlavní témata: umění - láska - sex - náboženství (židovství). Úzkostné psychodrama Interiéry, stejně jako rozmarná shakespearovská parafráze Sexuální komedie noci svatojánské (do které Allen po odloučení s Diane Keatonovou poprvé obsadil Miu Farrowovou) předznamenaly režisérovo pozdější "bergmanovské" období. Pseudodokument Zelig naznačil Allenův zájem o možnosti filmové techniky a mystifikace.

Nostalgickým snímkem Hana a její sestry navázal na nahořklé komedie ze druhé poloviny 70. let. Vrcholem "pochmurně" laděného období z přelomu 80. a 90. let (Září, Jiná žena a zčásti i Zločiny a poklesky) byla krutá sonda Manželé a manželky, až nemilosrdně obnažující vztahy, nevěry i stereotypy v bolestivě zadrhávajícím partnerském soukolí. Zvláštní postavení v jeho filmografii má německým expresionismem 20. let ovlivněná "kafkovská" tragikomedie Stíny a mlha. Po mrazivých "bergmanovských" vizích začal svět nazírat opět z pozitivnějších úhlů. To naznačily téměř "klasická" detektivka Tajemná vražda na Manhattanu (po mediálně skandalizovaném rozchodu s Farrowovou se v ní - posedmé v Allenově filmu - objevila Diane Keatonová), gangsterské retro o zločinech v umění Výstřely na Broadwayi i antikou zaštítěná komedie Mocná Afrodíté. V druhé polovině 90. let upoutala pozornost Allenova pocta hollywoodským muzikálům 30. a 40. let Všichni říkají: Miluji tě a na černobílý materiál natočená satira o "bohatých a slavných" Celebrity. Režisérova vášnivá láska k hudbě (léta hraje každé pondělí na klarinet v newyorské hospodě Michael's Pub) se plně projevila i v retru Sladký ničema. Svým posledním snímkem - kriminální komedií Darebáčci - se navrátil k raným ztřeštěným filmům v duchu gangsterky Seber prachy a zmiz. Víceméně stálým štábem obklopený tvůrce si vydobyl renomované postavení, které mu poskytuje zcela ojedinělou tvůrčí svobodu. Jeho tvorba byla vyznamenána řadou cen (mimo jiné čtyři Oscary pro snímek Annie Hallová a tři pro film Hana a její sestry). Allen je také autorem divadelních her (Nepij tu vodu a další) a tří povídkových sbírek (Vyřídit si účty, Bez peří a Vedlejší účinky). Méně