Debutoval v roce 1950 ve filmu režiséra Stanleyho Kramera ,,Muži". Byl čtyřikrát nominován jako nejlepší herec na ocenění Cenou Americké filmové akademie za filmy ,,Tramvaj zvaná touha"" (1951), ,,Viva Zapata" (1952), ,,Julius Caesar" (1953 a ,,V přístavu" (1954). Za roli v posledním filmu získal nejen Oscara, ale také Cenu newyorských filmových kritiků a cenu na Canneském filmovém festivalu.
V padesátých letech vynikl jako charismatický herec na divadle i ve filmu. Mladé obecenstvo ho uctívalo jako nekonfromního, rebelantského představitele tzv. beat generation, starší publikum v něm vidělo nezkrotitelnou antisociální hrozbu, ale jak obecenstvo, tak kritika souhlasně přiznávaly, že je to jedna z nejoriginálnějších a nejzajímavějších osobností, která se po dlouhém čase objevila na filmovém plátně.
Začátek 70. let mu dal možnost zazářit ve dvou naprosto rozdílných rolích. Jeho přesvědčivá postava, kterou ztělesnil ve filmu Francise F. Coppoly ,,Kmotr" mu přinesla druhého Oscara, on ho však odmítl převzít na protest proti zacházení s původním americkým obyvatelstvem. Získal další oscarovou nominaci a jednomyslné uznání publika za sexem posedlého muže středních let ve filmu Bernarda Bertolucciho ,,Poslední tango v Paříži". Po dlouhé odmlce se v roce 1989 Brando vrátil na plátno a okamžitě získal další oscarovou nominaci za film ,,Bílé období sucha".
Byl rovněž sedmkrát nominován na cenu Britské filmové akademie, z čehož ji třikrát získal za filmy. ,,Viva Zapata", ,,Julius Caesar", a ,,V přístavu". Z jeho ostatních filmů si uveďme: ,,Divoch", ,,Sayonara", ,,Mladí lvi", ,,Vzpoura na Bounty", ,,Ostrov v ohni", ,,Ošklivý Američan", ,,Štvanice", ,,Zastavení na Missouri", ,,Superman", ,,Apocalypsa", ,,Nováček", ,,Don Juan DeMarco" a ,,The Brave".
Méně