Mikko Leppilampi

Lade se také zamiluje. Kluci ho kvůli tomu dost pokoušejí. Sami neměli přítelkyně a nejsou zvyklí je vídat kolem sebe. Když se pak jedna objeví na scéně, myslí si, že zamilovaný muž je odporná podívaná. Časem si ovšem uvědomí, jak skvělá Laura je.



Jak jsi získal tuhle roli?



Potkal jsem jednoho svému kamaráda v centru Helsinek, který mi řekl, že jde na zkušební natáčení v rámci konkurzu v Cable Factory. Zeptal se mě, jestli bych nešel s ním. Nejdřív jsem mu odpověděl, že nemám čas. Ale pak jsem o tom začal přemýšlet a celá ta věc mě začala víc a víc zajímat. Instinktivně jsem věděl, že bych tam měl jít. Muselo tam být alespoň tisíc lidí. Čekal jsem, až na mě přijde řada, ukázal s čistou hlavou, co jsem uměl, a pak už jen čekal, co se bude dít. Věci se daly do pohybu a dál vím jen to, že jsem tady a mám roli.

Perttu měl určité typy postav v hlavě. Jeho základní myšlenkou bylo to, že nezáleželo na tom, kdo ti herci jsou nebo co dělali předtím, ani nebylo důležité hledat záměrně nové tváře. Perttu prostě chtěl nejlepší z těch, co viděl. Díky štěstěně se stalo, že jsem nějak zapadl do party bratrů a do své role. Teď mi připadá, že bych se nikdy nehodil do žádné jiné role.



Povíš nám něco o fázi nácviků?



Jsem moc rád, že jsme všichni absolvovali dlouhou zkušební fázi - mělo by to tak být častěji. Nejdřív jsem si myslel, že to bude časem nuda. Celé jsme to ale dělali proto, že jako parta bratrů nemůžete získat ty správné bratrské vztahy, když jenom někomu řeknete dvě hodiny před natáčením: "Hej, tenhle kluk je tvůj brácha.".

Nikdy předtím jsem žádného z "bratrů" neviděl. Během prvního týdne jsme se museli seznámit, sednout a povídat si. Občas jsme zkusili několik řádek scénáře a nějaké scénky. Další týden jsme už začali více zkoušet. Nejdůležitější bylo, abychom to, co nám dává rodina, měli sami o sobě.

V době nácviků někdo najednou něco řekl, všichni jsme se tomu smáli. Vypadalo to, že se to do scény hodí, a tak to tam zůstalo. Tím jsme měli také inspiraci. Když stále používáte stejná slova a řádky, už pro vás přestanou být vtipné, a dokonce i vy sám už přestáváte věřit tomu, co říkáte.



Řekni nám něco o tom, jaké to bylo hrát v tomhle filmu?



Rozdíl mezi hraním na jevišti a před kamerou je obrovský. Hlavně při projektech jako je tenhle, kde všechno musí být věrohodné. Věci nejsou vtipné nebo srozumitelné, když jsou příliš herecky zdůrazněny. Někdy mi na zkouškách říkali, že jsem právě skočil do hraní a že to vážně bylo vidět.

Nemůžete jen tak mechanicky zahrát city - když cítíte, že budete brečet, brečíte. Ale jestli ne, podvádíte. Je čirou pravdou, že lidé to prokouknou, neuvěří vám. Samozřejmě, že musíte být soustředěný, prožívat danou situaci, poslouchat ostatní a snažit se nemyslet na to, co řeknete potom. Prostě musíte říct to, co se vám zrovna vybaví, pak to funguje. Stejně jako v životě.



Myslíš si, že tenhle příběh by mohl být pravdivý?



Určitě. Na světě je plno horších osudů, větších blbců a příběhů, které jsou zvláštním způsobem dojemné. Slyšel jsem tak hrozné historky, které kdyby byly napsány jako scénář, žádný producent by je nikdy nekoupil. Život v severní Karélii je takový, že by se něco takového jako ve filmu mohlo stát zrovna tam. To místo vás nakopne do zadku.



Jak si myslíš, že se vyrovnáš s kritikou a zájmem veřejnosti, který film přinese?



Tomuhle filmu věřím stoprocentně a věřím také v každého, kdo se na něm podílel. Přesto spoléhám také sám na sebe. Jasně, že je důležité dělat dobrou práci, ale pokud je projekt dobrý a daří se, stanete se jen jednou ze součástí. Pokud celá věc funguje jako celek, nemůžete selhat.

Spousta lidí v mém životě je stále na očích veřejnosti díky své práci. Viděl jsem světlé i stinné stránky toho všeho - hlavně stinné. Musíte pochopit, jaké kruté svinstvo se píše o lidech v novinách, i když se nikdy nic takového nestalo. Takové věci totiž prodávají a drby se vydávají pro peníze. Netrápím se tím, když vím, jaké to je. Viděl jsem jednat lidi neuvěřitelně taktně a mile, i když na ně sypali špínu. To mi pomohlo si přiznat, že i tohle je součást popularity a že lidé vás nakonec pochopí. Pro lidi, co vědí, že vy víte, co jste zač, nemá tahle popularita žádný význam. Méně